Proč rentgenový snímek neříká celou pravdu
Artróza je slovo, které dokáže člověka pořádně zaskočit. Lidé mi v ordinaci často vyprávějí, jak jim lékař ukázal snímek a vysvětlil, že kloub nese známky opotřebení. Od té chvíle si každé zabolení v koleni nebo v kyčli přičítají právě tomuto nálezu. Přestanou chodit na delší procházky, vyhýbají se schodům a kloub začnou šetřit.
Rentgen nám totiž ukáže jen kostní strukturu v daném okamžiku, ale neprozradí, jak si kloub poradí se zátěží v pohybu.
Dnes ti ukážu, proč nález na snímku neříká celý příběh, co kloubu skutečně pomáhá a jak podpořit jeho přirozenou funkci v každém věku.
Co se v kloubu při artróze děje
Konce kostí jsou v kloubu potažené chrupavkou. Je hladká a pružná, díky ní po sobě kloubní plochy hladce kloužou a chrupavka navíc skvěle tlumí nárazy. S věkem se chrupavka přirozeně ztenčuje a ztrácí část své původní pružnosti. Na okrajích kloubu se pak mohou tvořit drobné kostní výrůstky.
Tyto změny do velké míry patří k přirozenému stárnutí těla, podobně jako třeba vrásky na kůži. První známky se objevují mnohem dřív, než bychom čekaly, na páteři dokonce už kolem dvacítky. A většina lidí o nich vůbec neví, protože je nic nebolí.
Klíčové je uvědomit si jednu věc: chrupavka nemá vlastní cévy. Výživu nezískává z krve, ale z kloubní tekutiny. A tu do ní dostává právě a jenom pohyb: střídání zatížení a odlehčení funguje jako jemná pumpa. Kloub, který ze strachu před bolestí šetříme, tak paradoxně dostává mnohem méně výživy, než by potřeboval.
Co říká věda a odborné výzkumy?
- Nález na snímku neznamená bolest: Přehled studií z roku 2019 sledoval dospělé, kterým koleno nebolí a nikdy si ho nezranili. Na magnetické rezonanci mělo 43 % z nich ve věku nad 40 let změny na chrupavce a 37 % kostní výrůstky.
- Opotřebení páteře začíná brzy: Přehled 33 studií se více než 3 000 lidmi bez bolesti zad ukázal známky opotřebení plotének u 37 % dvacetiletých a u 96 % osmdesátiletých.
- Pohyb pomáhá: Rozsáhlý přehled ze sítě Cochrane z roku 2024 shrnul 139 studií s více než 12 000 lidmi s artrózou kolene. Pohyb pravděpodobně zlepšuje to, jak koleno slouží v běžném dni, a může zmírnit bolest.
- Chrupavka reaguje na zátěž: Švédská studie sledovala lidi s vyšším rizikem artrózy kolene. Po čtyřech měsících pravidelného pohybu se na magnetické rezonanci zlepšilo složení jejich chrupavky.
Co si z toho odnést? Snímek ukáže, jak kloub vypadá, ale neřekne, jak bude fungovat. Chrupavka není hotový, odepsaný materiál. Je to živá tkáň, která na rozumný pohyb odpovídá.
Šetření vs. pohyb: v čem je zásadní rozdíl?
- Šetření dává smysl na krátkou dobu, když je kloub podrážděný a oteklý. Když se ale stane trvalým stavem, svaly kolem kloubu slábnou, kloub ztrácí oporu a chrupavka dostává méně výživy. Bolest se pak ozve i při menší zátěži než dřív.
- Pohyb v ose a napřímení rozkládá zátěž v kloubu rovnoměrně. Svaly kolem kloubu ho drží a odlehčují mu, chrupavka dostává výživu a kloub si zachovává pohyblivost. Tuhle funkci si tělo nese s sebou do každého kroku.
Naším cílem tedy není kloub zakonzervovat, ale vrátit mu jeho přirozenou funkci.
Proč záleží na napřímení a postavení hlezenních kloubů
Ve stoji i při chůzi nese každý kloub váhu toho, co je nad ním. Pokud se trup hroutí dopředu a pánev se naklání, tlačí kloubní plochy na sebe vždy ve stejném místě. Chrupavka je pak namáhaná nerovnoměrně, v jednom bodě pořád dokola.
V napřímení se tělo nad klouby srovná. Zátěž se rozloží do větší plochy kloubu a kloubní plochy na sebe zbytečně netlačí. Kloub dostane prostor.
A tady se vracím k základu: k hlezenním kloubům. Kost hlezenní stojí přímo na kosti patní a toto spojení rozhoduje o tom, v jaké ose bude pracovat koleno, kyčel i páteř. Pokud se vnitřní kotník vbočuje dovnitř, koleno uhýbá s ním a kyčel to vyrovnává. Proto práce s artrózou kolene nebo kyčle často nezačíná u kolene, ale o patro níž.
Zkušenost z ordinace
Nedávno mě oslovila čtyřicetiletá klientka. S opotřebováním kolen, které u ní v rodině tak trochu „patří k výbavě“ a provází ji už od mladších sportovních let. Oslovila mě poté, co ji po skoku v bazénu ostře píchlo v koleni a to následně oteklo. Když se po odsátí vody kloub zklidnil, mohly jsme začít s fyzioterapií. Protože je sportovně založená, postavila se k tomu čelem a chtěla vědět, jak s kolenem pracovat dál.
Společně jsme se zaměřily na celotělové souhry v běžných pohybech. Jakmile se naučila tělo přirozeně nastavit tak, aby se zapojily správné svaly, koleno přestalo být přetěžováno a mohla se postupně vrátit ke všem svým aktivitám.
Co kloubům pomáhá v běžném dni?
- Pravidelný pohyb: Každodenní chůze, schody místo výtahu, práce na zahradě. Kloub potřebuje střídání zátěže a odlehčení, aby se chrupavka vyživovala.
- Napřímení při běžných činnostech: U plotny, u žehlicího prkna, při čekání na tramvaj. Pár vědomých vteřin, kdy se tělo nad klouby srovná.
- Hlezna v ose: Když srovnáme hlezenní klouby, srovnají se i kolena a kyčle nad nimi.
- Trpělivost a reálný cíl: Cílem není hezčí snímek. Cílem je chodit bez bolesti, s jistotou a lehkostí v každém kroku.
Artróza jako součást života, ne konec pohybu
Nález artrózy je důležitá informace a patří do rukou lékaře, který kloub posoudí a navrhne léčbu. Neznamená ale, že se máme přestat hýbat. Naopak. Kloub, který se hýbe v ose a v napřímení, dostává přesně to, co potřebuje, a tělo umí na rozumný pohyb odpovědět v každém věku.
Věřím, že tělo ví, jak se hýbat správně. Jen je potřeba mu to čas od času připomenout. 💚